El Principito

Tohle leporelo je vizuálně pastvou – ilustrace Elišky Podzimkové jsou nápadité, hravé a pohyblivé nejen technikou, ale i duší. Bohužel právě duše se ztrácí v překladu Richarda Podaného, který zůstává někde na půli cesty a nedosahuje jemnosti, hloubky ani elegance původních překladů Zdeňky Stavinohové, ale například ani verze Jiřího Pelána. A tak zatímco oči cestují po stránkách s radostí, uši a mysl klopýtají. Tři hvězdy – hlavně za vzpomínky na Island a za to, co by tahle kniha mohla být, kdyby slova držela krok s obrazem.

Četla jsem ji několikrát, pokaždé mi dala něco nového. Pro děti je to spíš pohádka (BAJKA!), pro dospělé jsou v příběhu schované silné podněty k zamyšlení. Má moc spojovat generace.

Malý princ mi sice v 12ti letech nic neříkal, ale často o něm přemýšlím.

typická povinná četba, na kterou podle mě v 18 letech nemá nikdo pořádně zralou kebuli.. to docenění přišlo o dost později a o to silněji