Tohle leporelo je vizuálně pastvou – ilustrace Elišky Podzimkové jsou nápadité, hravé a pohyblivé nejen technikou, ale i duší. Bohužel právě duše se ztrácí v překladu Richarda Podaného, který zůstává někde na půli cesty a nedosahuje jemnosti, hloubky ani elegance původních překladů Zdeňky Stavinohové, ale například ani verze Jiřího Pelána. A tak zatímco oči cestují po stránkách s radostí, uši a mysl klopýtají. Tři hvězdy – hlavně za vzpomínky na Island a za to, co by tahle kniha mohla být, kdyby slova držela krok s obrazem.
Kniha momentálne nie je na sklade
Viac o knihe
Hochwertig ausgestattete, großformatige, aber handliche Ausgabe In etwas größerer Schrift, die den Erwachsenen das Vorlesen erleichtert und den kleinen Lesern beim Selbstlesen hilft. Längst ein Klassiker und Millionen können aus ihm zitieren: Der Kleine Prinz lebt zusammen mit seiner Rose auf dem Planeten Asteroid B 612 und besucht die Erde. Hier lernt er neben dem Erzähler, der mit seinem Flugzeug in der Wüste notlandete, unter anderem den Fuchs kennen, der ihm das Vertraut-machen erklärt: „Du bist zeitlebens dafür verantwortlich für das, was Du Dir vertraut gemacht hast“. Ein weltbekanntes Buch voller Weisheiten und mit vielen geläufigen Zitaten, wie „Man sieht nur mit dem Herzen gut“ oder „Das Eigentliche ist unsichtbar“. In der Originalübersetzung und mit den bekannten farbigen Illustrationen des Autors.
Vydanie
- 2024
- 2023
- 2023
- 2023
- 2023
- 2021
- 2021
- 2020
- 2019
- 2019
- 2019
- 2019
- 2019
- 2019
- 2019
- 2019
- 2018
- 2018
- 2018
- 2018
- 2018
- 2018
- 2018
- 2017
- 2017
- 2016
- 2016
- 2016
- 2016
- 2016
- 2016
- 2015
- 2015
- 2015
- 2015
- 2015
- 2015
- 2015
- 2015
- 2014
- 2014
- 2013
- 2011
- 2009
- 2009
- 2009
- 2004
Doručenie
Platobné metódy
Četla jsem ji několikrát, pokaždé mi dala něco nového. Pro děti je to spíš pohádka (BAJKA!), pro dospělé jsou v příběhu schované silné podněty k zamyšlení. Má moc spojovat generace.
Malý princ mi sice v 12ti letech nic neříkal, ale často o něm přemýšlím.
typická povinná četba, na kterou podle mě v 18 letech nemá nikdo pořádně zralou kebuli.. to docenění přišlo o dost později a o to silněji