Táto séria sa ponorí do života a diela jedného z najvýznamnejších flámskych umelcov renesancie. Skúma hĺbku jeho vízií, ktoré prekračujú hranice času a priestoru. Čitatelia sa dočkajú detailných analýz jeho ikonických diel, doplnených najnovšími poznatkami z histórie umenia. Je to oslava umeleckého génia a jeho trvalého odkazu.
This series acts as an introduction to key artists and movements in art history. Each title contains 48 full-page colour plates, accompanied by extensive notes, and numerous comparative illustrations in colour or black and white, a concise introduction, select bibliography and detailed source information for the images. Monographs on individual artists also feature a brief chronology.
Mimořádně bohatá obrazová publikace, která zahajuje řadu nazvanou Život umělce. Slavný italský malíř Caravaggio (1571 1610), který svou tvorbou vnesl do výtvarného umění zcela nové inspirace, se narodil v Miláně jako Michelangelo Merisi a vyrůstal v městečku Caravaggio. Od mládí projevoval mimořádné umělecké nadání a byl bedlivým pozorovatelem; stal se mistrem šerosvitu a dramatických kompozicí. Nadčasová díla tohoto zcela osobitého malíře bouřliváka, který proslul svou divokou povahou a tvrdohlavostí mohou milovníci umění obdivovat nejenom v Římě a Neapoli, ale též na Sicílii a na vzdálené Maltě.
Francouzský malíř a grafik Paul Gauguin (1848–1903) výrazně ovlivnil umělecké směry dvacátého století, zejména fauvismus a expresionismus. Byl ovlivněn impresionismem, Pisarrem a japonskými tisky, ale impresionistický styl opustil a přiklonil se k pevné obrysové linii a barevným plochám v několika tónech. Tvořil kompozice ze života obyčejných lidí v Bretani, krajiny a později obrazy i reliéfy s motivy z Martiniku a Tahiti. Zaujal především monumentálním plošným pojetím a symbolikou barev.
Italský malíř, sochař a architekt florentské školy Giotto di Bondone, zvaný krátce Giotto, se záhy stal Cimabuovým žákem a vyzrál v mimořádně talentovaného a schopného malíře. Významně se podílel na rozvoji gotického umění a na vývoji celého západního umění – je považován za zakladatele moderního malířství. Ve své tvorbě se zabýval převážně náboženskými tématy, ale jeho postavy už jsou živé a dynamické. Giotto tak vlastně znamená počátek renesance a italští spisovatelé ho oslavovali jako obnovitele malířství.
Rakouský malíř Gustav Klimt (1862-1918) se narodil na předměstí Vídně jako syn českého zlatníka Ernsta a od mládí projevoval výrazné umělecké schopnosti. V mimořádném prostředí tehdejšího kulturního centra Evropy vyzrával v náhledu na umění a stále více se odlišoval od běžných akademických měřítek a výtvarného stylu. V jeho tvorbě, odrážející tajemné napětí přelomu století, se objevovaly nové vzory a nevšední prvky, spirály, mystické víry barev, splývající vlasy i květiny, a se zaujetím zpodoboval vzrušující ženy. Klimt si získal světovou proslulost jako čelný představitel vídeňské secese. Známé jsou jeho dekorativní malby (výzdoba vídeňské univerzity, divadla v Karlových Varech) a portréty. Obzvláštní pozornost zasluhují jeho krajiny, upoutal jako autor plakátů a rozměrných alegorických kompozic.
Italský malíř, sochař a věděc Leonardo da Vinci (1452 - 1519), žák Verrocchiův, architekt vrcholné renesance, byl univerzálním renesančním umělcem, zakladatelem vědecké ilustrace a teoretikem umění. Jako věděc prohloubil studium anatomie a proporcí. Pracoval v mnoha technických oborech a jeho studie, především z oboru optiky, přírodních věd a astrologie, přinesly mnoho nových poznatků. Projektoval pevnosti, navrhoval různé stroje, například helikoptéru.
Francouzský malíř Claude Monet (1840–1926) proslul jako významný představitel impresionismu. Skutečně byl zakladatelem tohoto hnutí, obhajoval je i prosazoval a v uměleckém světě je ze všech impresionistů nejznámější. Právě svým obrazem Imprese, východ slunce, který vytvořil roku 1872, vlastně dal impresionismu jeho název a dokázal bravurně formulovat zásady a techniku společných malířských principů. Mimořádně zaujal svým vnímáním osvětlení a atmosféry, zabýval se proměnou světla a snažil se ho zachytit v nejzářivější podobě. Tak postupně vznikaly především cykly (Lekníny, Stohy sena, Rouenská katedrála). V experimentech s barvou a světlem se stupňovala subjektivita Monetova výrazu a jeho malířské vize se blížily abstraktnímu umění.