Nápad vznikl v USA a dnes se obdobné ročenky vydávají v několika zemích. Výběr „nejlepších" básní nebude iluzí objektivity, ale výsledkem setkání dvou subjektivních pohledů na poezii daného roku. Projekt je průlomový, neboť literární ocenění se u nás dosud udělovala kolektivním rozhodnutím komisí, což vytvářelo iluzi objektivity. Úroveň rozhodování o literárních cenách v posledních letech ukazuje, že váha takového rozhodnutí je relativní. Tento projekt tuto relativitu nezastírá; jeho výsledkem bude minikánon textů, za jejichž výběr ručí dva konkrétní lidé, což umožní polemiku a diskusi. První široký výběr připraví editor Karel Piorecký, mladý literární kritik, a z tohoto výběru pak renomovaný básník Karel Šiktanc zvolí nejlepší. Editor napíše studii o současném básnictví a arbitr úvodní esej o svém vztahu k poezii a vybraným textům. Svazek nabídne přibližně čtyřicet až padesát básní publikovaných v období od září 2008 do září 2009. Vybírat se bude pouze z básní v českém jazyce, přičemž překlady a nově otištěná poezie nežijících autorů budou vyřazeny. Soubor bude uveden v rámci Dne poezie, který připomíná narození Karla Hynka Máchy.
Najlepšie české básneSéria
Táto séria predstavuje každoročný výber toho najlepšieho z českej poézie, ktorý reflektuje aktuálne trendy a kvalitu básnickej tvorby. Každý zväzok je výsledkom starostlivého a subjektívneho výberu dvoch renomovaných literárnych osobností, čo ponúka jedinečný pohľad na súčasnú básnickú scénu. Cieľom je nielen prezentovať výnimočné básne, ale aj podnietiť diskusiu o tom, čo definuje literárnu kvalitu. Séria tak vytvára čitateľom možnosť zoznámiť sa s minikánonom diel, ktoré formujú podobu českej poézie.






Odporúčané poradie čítania
- 1
- 2
Editoři Miloslav Topinka a Jakub Řehák přinášejí druhý svazek antologie, který se odvážně vydává na průzkum různých podob poezie. Tento soubor se ptá, co všechno může být poezií, a nabízí rozmanité formy: od pravidelných čtyřveršových strof přes široké pásma a úsporné miniatury až po texty, které na první pohled nevypadají jako básně, ale mohou jimi být. Antologie může být vnímána jako „příběh poezie“, který nenabízí mravní ponaučení, ale osobní a fyzickou zkušenost. Vydavatelský záměr vzbudil rozporuplné reakce, avšak ohlas po vydání byl téměř jednoznačně pozitivní. Kritici, jako Jan Štolba, chválili publikaci a doporučovali ji i těm, kteří obvykle poezii nečtou. První ročník připravil Karel Piorecký spolu s básníkem Karlem Šiktancem, zatímco letošní svazek reflektuje pohled dvou generací. Jakub Řehák, mladý básník a kritik, se ujal editorského vedení, zatímco Miloslav Topinka, autor známých básnických sbírek, přináší zkušenosti a hloubku, které jsou pilířem české poezie. Topinka, vystudovaný psycholog a redaktor, se také věnuje překladatelství a editorství, což obohacuje tuto antologii o cenné perspektivy.
- 3
Po editorských dvojicích Karel Šiktanc a Karel Piorecký (2009) a Miloslav Topinka a Jakub Řehák (2010) se letos již třetího pokračování básnické ročenky Nejlepší české básně ujali zkušení matadoři Petr Král a Jan Štolba. S nápadem vydávat ročenky „nejlepších“ básní přišel v roce 1988 americký básník a kritik David Lehman. Úspěch, který edice The Best American Poetry záhy zaznamenala, a především to, že podobné ročenky dnes vycházejí v řadě zemí světa, ukázal, že navzdory proklamacím o krizi poezie a nezájmu o ni stále existuje nejen řada dobrých básní, ale také mnoho dobrých čtenářů. I v českém prostředí projekt sklízí příznivou odezvu u kritiky a čtenářů. Výběr „nejlepších“ básní nemá sugerovat iluzi objektivity, ale je výsledkem setkání dvou editorů, dvou subjektivních pohledů na poezii daného roku i na poezii jako takovou. Editor (respektovaný odborník na současnou poezii) je také autorem doprovodné studie o současném básnictví a arbitr („zasloužilý“ básník) zase nabízí esej, v níž se dotýká svého vztahu k poezii i konkrétním textům, které pro antologii vybral. Svazek opět představuje přibližně čtyři desítky básní, jež byly uveřejněny v uplynulém roce jako básnické novinky česky píšících autorů; pozornost je věnovaná publikování knižnímu, časopiseckému, ale i na internetu.
- 4
Sto nejlepších českých básní 2012
- 232 stránok
- 9 hodin čítania
S nápadem vydávat ročenky „nejlepších básní“ přišel v roce 1988 americký básník a kritik David Lehman. Úspěch, který edice The Best American Poetry záhy zaznamenala, a především to, že podobné ročenky dnes vycházejí v řadě zemí světa, ukázal, že navzdory proklamacím o krizi poezie a nezájmu o ni stále existuje nejen řada dobrých básní, ale také mnoho dobrých čtenářů. Projekt zahájený Hostem v roce 2009 i v českém prostředí sklízí příznivou odezvu u kritiky a čtenářů. Výběr „nejlepších“ básní nemá sugerovat iluzi objektivity, naopak má představit subjektivní pohled editorů na poezii daného roku i na poezii jako takovou. Po editorských dvojicích Karel Šiktanc a Karel Piorecký (2009), Miloslav Topinka a Jakub Řehák (2010) a Petr Král a Jan Štolba se v pořadí již čtvrtého pokračování básnické ročenky ujala literární recenzentka, básnířka a editorka Simona Martínková-Racková. Svazek představuje sto básní, jež byly uveřejněny v uplynulém roce jako básnické novinky česky píšících autorů; pozornost je věnovaná publikování knižnímu, časopiseckému, ale i na internetu. Básně vybírala Simona Martínková-Racková jako editorka sama, neboť designovaný arbitr, básník Antonín Brousek se nakonec finálního výběru básní zúčastnit nemohl ze zdravotních důvodů. Obsahem této antologie je tudíž celý předvýběr a nakladatelství se rozhodlo tuto nepravidelnost avizovat i změnou titulu.
- 5
- 6
Nejlepší české básně 2014
- 152 stránok
- 6 hodin čítania
„Mám to tak s básněmi odjakživa, že je považuji především za neklid, který má člověka vytrhnout z jeho ustálenosti, který má zpozornět jeho citový a myšlenkový život. Básně člověku nepotvrzují to, co ví, co si představuje, co prožil a hodnotově roztřídil, naopak mu všechno trochu rozhážou, nakloní, rozechvějí a v posledku tak v něm vyvolávají — touhu. V ní je celá naše neúplnost, paradoxnost a neskončenost. Báseň totiž, myslím, ze své povahy není definice, ale volání." Z prologu Petra Hrušky V roce 1988 přišel americký básník a kritik David Lehman s nápadem na vydávání ročenek „nejlepších básní“. Edice The Best American Poetry se rychle ujala a podobné publikace dnes vycházejí v mnoha zemích. Projekt zahájený v roce 2009 v českém prostředí získal pozitivní ohlas. Výběr „nejlepších“ básní neprezentuje objektivní pohled, ale subjektivní názor editorů na poezii daného roku. Svazek obsahuje básně publikované v daném období od českých autorů, a to v různých formátech. Po různých editorských dvojicích a jednotlivcích se role editorky ujala Olga Stehlíková, zatímco úlohy arbitra se zhostil populární český básník střední generace Petr Hruška.
- 7
Nejlepší české básně 2015
- 112 stránok
- 4 hodiny čítania
Tradiční ročenka, milovaný i nenáviděný výběr z české poezie Výběr „nejlepších“ básní nemá sugerovat iluzi objektivity, ale je výsledkem setkání dvou editorů, dvou subjektivních pohledů na poezii daného roku i na poezii jako takovou. Svazek opět představí přibližně čtyři desítky básní, jež byly uveřejněny v uplynulém roce jako básnické novinky česky píšících autorů; pozornost je věnovaná publikování knižnímu, časopiseckému, ale i na internetu.
- 8
Nejlepší české básně 2016
- 120 stránok
- 5 hodin čítania
Milovaný i nenáviděný výběr z české poezie, letos po osmé. Výběr „nejlepších“ básní nemá sugerovat iluzi objektivity, ale je výsledkem setkání dvou editorů, dvou subjektivních pohledů na poezii daného roku i na poezii jako takovou. Svazek opět představí přibližně čtyři desítky básní, jež byly uveřejněny v uplynulém roce jako básnické novinky česky píšících autorů; pozornost je věnovaná publikování knižnímu, časopiseckému, ale i na internetu. S nápadem vydávat tyto výbory přišel v roce 1988 americký básník a kritik David Lehman. Podobné ročenky dnes vycházejí v řadě zemí světa. V českém prostředí se na editorství podílely ty nejvýznamnější osobnosti české poezie, mj. Karel Šiktanc, Miloslav Topinka, Petr Král, Ivan Wernisch či Petr Hruška. V roce 2016 se editorského žezla ujmou básník Vít Slíva a kritik, pedagog a básník Jakub Chrobák.
- 9
Nejlepší české básně 2017
- 120 stránok
- 5 hodin čítania
Milovaný i nenáviděný výběr z české poezie, letos podeváté.Výběr „nejlepších“ básní nemá sugerovat iluzi objektivity, ale je výsledkem setkání dvou editorů, dvou subjektivních pohledů na poezii daného roku i na poezii jako takovou.Svazek opět představí přibližně čtyři desítky básní, jež byly uveřejněny v uplynulém roce jako básnické novinky česky píšících autorů; pozornost je věnována publikování knižnímu, časopiseckému, ale i na internetu.S nápadem vydávat tyto výbory přišel v roce 1988 americký básník a kritik David Lehman. Podobné ročenky dnes vycházejí v řadě zemí světa. V českém prostředí se na editorství podílely ty nejvýznamnější osobnosti české poezie, mimo jiné Karel Šiktanc, Miloslav Topinka, Petr Král, Ivan Wernisch, Petr Hruška či Vít Slíva. V roce 2017 se editorského žezla ujmou Sylva Fischerová (arbitr antologie) a Jan Šulc (editor antologie).
- 10
Nejlepší české básně 2018
- 120 stránok
- 5 hodin čítania
Milovaná i nenáviděná bilance tuzemské básnické scény. Nápad vydávat ročenky „nejlepších“ básní se zrodil v roce 1988 v USA. Dnes podobné antologie vycházejí v řadě zemí světa. I v českém prostředí jde o sledovaný a prestižní projekt, který letos završí desátý svazek. Výběr „nejlepších“ básní nemá sugerovat iluzi objektivity, ale je výsledkem setkání dvou editorů, dvou subjektivních pohledů na poezii daného roku i na poezii jako takovou. Editorem (a také autorem doprovodné studie o současném básnictví) je pokaždé respektovaný odborník na současnou poezii, arbitrem pak „zasloužilý“ básník, který svou autoritou projektu vtiskne neopakovatelný punc. Svazek opět představí přibližně čtyři desítky básní, jež byly uveřejněny v uplynulém roce jako básnické novinky česky píšících autorů; pozornost je věnována publikování knižnímu, časopiseckému, ale i na internetu.
Nejlepší české básně 2019
- 96 stránok
- 4 hodiny čítania
editoři - Dan Jedlička , Radek Fririch Výběr básní nemá sugerovat iluzi objektivity, ale je výsledkem setkání dvou osobností, dvou subjektivních pohledů na poezii daného roku i na poezii jako takovou. Dvojice přítomných editorů s nadsázkou deklaruje, že „jedenáctá reinkarnace svazku se již tradičně pokouší předstírat výběr z toho nejzajímavějšího, co se v naší poezii v uplynulém roce objevilo ve sbírkách, časopisech i na internetu“. Oba si bolestně uvědomují, že „dobrá báseň se od básně nejlepší liší zejména osobou vybírajícího“.