Knihobot

Jiřina F.

  • 4 hodnotenia
  • 4 recenzie

Nejsem znalcem ani české hudby, ani českého 19. století, takže jsem se v knize čtivou formou dozvěděla mnoho nového. Překvapilo mě, jak hodně a jak zasvěceně se Pavel Kosatík věnuje i Smetanově hudbě. To jsem původně od knihy nečekala, ale nevadilo mi to. Životopisný film o Smetanovi pro mě kniha mnohonásobně překonala. Bedřich Smetana na mě z ní vystoupil jako velká osobnost české historie, ale zároveň člověk z masa a kostí, který měl vedle velkých úspěchů i velké starosti a problémy.
Čekala jsem židovskou polemiku s Ježíšem. Té se mi taky dostalo, ale po přečtení knihy musím říct, že mě spíš zklamala. Jednak je tu Ježíš zredukován na jakéhosi „Matoušova Ježíše“ či „Ježíše horského kázání“. Jednak je tu opakovaně zjednodušeně vykresleno židovství jako „náboženství společenství a lidu“ a křesťanství jako náboženství „individualistické, pro jednotlivce“, které po každém chce, aby opustil všechny své nejbližší. Takto zjednodušeně nevnímám ani křesťanství, které sama takto nežiju, ani židovství, které s velkou pokorou sleduju spíš zdálky. Knihu můžu doporučit všem, kdo se zajímají o křesťanství nebo o židovství a o jejich vzájemný dialog, styčné body a rozdíly. A samozřejmě taky všem, kdo se zajímají o Ježíše Krista.
Odvážná, přelomová, překvapivě dobře se čte. Tak bych asi charakterizovala knihu po dočtení. Čekala jsem podstatně suchopárnější styl sociologické knihy o náboženství, ale co se týče stylu, byla jsem příjemně překvapena. Kniha nabízí odborné poznatky velice čtivou formou a snaží se je domýšlet dál. Jak bychom tyto poznatky mohli aplikovat v praxi? Jak bychom měli změnit své chování a své zvěstování Boha, abychom šli naproti současným lidem? Určitým omezením knihy je to, že se soustředí především na německou jazykovou oblast a Nizozemí. Vzhledem k tomu, že Jan Loffeld je Němec, který je profesorem na nizozemské univerzitě, je to asi pochopitelné.
Jedna z nejlepších knih žánru non-fiction, které jsem v posledních letech četla. Dorotka je skutečně zvláštní dítě a Petr a Petra Třešňákovi mají oba vzácný dar o životě a prožitcích s ní psát velice zajímavě a poutavě. Jejich pohledy se zajímavě doplňují a prolínají, graficky oddělené barvou stránek. Obdivuju jejich upřímnost, se kterou šli "se svou kůží na trh". Osobně mě zaujalo i to, jak jejich soužití s Dorotkou významně ovlivnilo i jejich duchovní život.