Román na pokračování

Viac o knihe

Cyklem básní Román na pokračování vstupuje do Vodičkova díla permanentní memoárový či borgesovský rys, který připomíná reversibilitu všeho prožívaného i spatřeného, vyjevujícího se až platónským způsobem niterné anamnézy. Nad každým veršem nepřestává balancovat akrobat samoty,odloučenosti, ticha pozdních nočních pijáků skutečna a imaginace: „Pil v hospodě pod nebem / za měsíční peníz / který tancoval v sametové dlani / prožrané moly / A měl pak žízeň vyhaslého dne / a měl žízeň noci / která se vztyčila na hladkých stehnech // Co naplat / sklenice jedna za druhou vykrvácely / a ani vlásek číšnice / nespadl s cinknutím na jeho stůl / i když věřte té hudbě / naslouchal vstříc / bolestně i chtivě“.