Líbánky v Římě aneb špagetová šaráda

Proč se Římu přezdívá Věčné město? Protože tam věčně čekáte v nějaké frontě. Ale co má člověk dělat, když je blázen do historie a není mu líto vysypat polovinu měsíčního příjmu za vstupy do rozpadlin antického světa? Druhá polovina platu padla za stravování, které ač se pyšní tradičně pozitivně vnímaným přízviskem „italská kuchyně“, v kvalitě, chuti a zejména způsobu servírování by ho předčila i česká prdelačka ze čtvrté cenové. Na svízele italské gastronomie jsme během naší svatební cesty naráželi s manželkou prakticky při každé návštěvě restaurace. Každé euro ale má dvě strany a každá lapálie se dá přejít s humorem – zvlášť když máte po boku někoho, kdo ve chvílích nejtrpčejších nepodlehne vašemu nadávání nad zlomyslností osudu, ale začne se na celé kolo smát. To i zarputilý škarohlíd, jakým jsem já, musí nutně pookřát.