Tělo a archiv
Autori
Parametre
- Počet strán
- 136 stránok
- Čas čítania
- 5 hodin
Viac o knihe
V pořadí třetí titul v edici Symptomatologie. Esej Tělo a archiv Allana Sekuly z roku 1986 je jedním z nejvýznamnějších příspěvků kritické teorie fotografie a moderní vizuální kultury. Zaměřuje se primárně na způsoby využití fotografie pro sociální klasifikaci a kontrolu. Ukazuje, jak se již raná fotografie stala prostředkem k diagnostice sociální patologie v důsledku souběhu několika faktorů jako bylo zvýšené využívání fotografie policií, popularita fyziognomie a frenologie či přijetí teorie pozitivismu. Systematické snahy o regulaci nebezpečných tříd vyvrcholily v 19. století širokým používáním fotografie a vývojem dvou různých archivačních systémů pro identifikaci a regulaci zločinců pomocí fotografie: Bertillona, který svůj systém stavěl na individualitě a Galtona, který vycházel z koncepce sociálního typu. Oba přitom budovali své fotografické archivy na základech rozvíjející se sociální statistiky a Queteletovy koncepce „průměrného člověka“. Na základě analýzy vztahů mezi fotografií, statistikou, archivy, administrativou apod. Sekula dokládá provázanost ceremoniální a represivní funkce fotografie. Stejně jako u ostatních titulů edice je překlad opatřen doslovem, který představí širší kontext autorova díla, souvislost s ostatními tituly a jeho aktuální relevanci.
Nákup knihy
Tělo a archiv, Allan Sekula
- Jazyk
- Rok vydania
- 2024
Doručenie
Platobné metódy
2021 2022 2023
Navrhnúť zmenu
- Titul
- Tělo a archiv
- Jazyk
- česky
- Autori
- Allan Sekula
- Vydavateľ
- Namu
- Rok vydania
- 2024
- Väzba
- pevná
- Počet strán
- 136
- ISBN10
- 8073316374
- ISBN13
- 9788073316372
- Zbierka
- Symptomatologie
- Kategórie
- Umenie / Kultúra, Spoločenské vedy, Filozofia
- Anotácia
- V pořadí třetí titul v edici Symptomatologie. Esej Tělo a archiv Allana Sekuly z roku 1986 je jedním z nejvýznamnějších příspěvků kritické teorie fotografie a moderní vizuální kultury. Zaměřuje se primárně na způsoby využití fotografie pro sociální klasifikaci a kontrolu. Ukazuje, jak se již raná fotografie stala prostředkem k diagnostice sociální patologie v důsledku souběhu několika faktorů jako bylo zvýšené využívání fotografie policií, popularita fyziognomie a frenologie či přijetí teorie pozitivismu. Systematické snahy o regulaci nebezpečných tříd vyvrcholily v 19. století širokým používáním fotografie a vývojem dvou různých archivačních systémů pro identifikaci a regulaci zločinců pomocí fotografie: Bertillona, který svůj systém stavěl na individualitě a Galtona, který vycházel z koncepce sociálního typu. Oba přitom budovali své fotografické archivy na základech rozvíjející se sociální statistiky a Queteletovy koncepce „průměrného člověka“. Na základě analýzy vztahů mezi fotografií, statistikou, archivy, administrativou apod. Sekula dokládá provázanost ceremoniální a represivní funkce fotografie. Stejně jako u ostatních titulů edice je překlad opatřen doslovem, který představí širší kontext autorova díla, souvislost s ostatními tituly a jeho aktuální relevanci.