Parametre
Kategórie
Viac o knihe
Poslední kniha tetralogie nazývané také „huculská epopej“ rozvíjí a uzavírá motivy z první části Pravda dávnověku. Centrem je i zde huculská Verchovyna, avšak rozrůstající se do prostoru i času prostřednictvím příběhů emigrantů a utečenců do Ameriky, dějin arménských kupeckých rodů, huculských a chasidských mýtů a pověstí. Podstatnou část knihy tvoří agon, výstupy vypravěčů. V nich jsou vylíčeny pekelné končiny Sirojidů, země úplného zotročení lidského ducha, rachmanská země bytostí podobných lidem, ale dokonalých, chasidské příběhy o neuvěřitelném odpuštění a o radosti, jako největší ctnosti, polemika posledního člověka a satana před nebeským sejmem po konci světa a jiné – to všechno rámované portréty a filozofickými rozpravami huculských gazdů, židovských vozků, arménských kupců. „Není to vědecká práce ani folklor. Vypravěč – rozvážný jako Homér – vrací do života duše a moudrost mnoha ztracených světů. Sága se zaplétá a rozvíjí, množí záhyby, odbočky, návraty, je živoucí, konkrétní, jízlivá, a nepřímo tak klade otazníky nad podmínky lidské existence – důkaz nahrazuje tajemstvím, jistotu otázkou, převrací všechny hodnoty.“
Nákup knihy
Na vysoké polonině Pásmo III., Barvínkový věnec, Stanisław Vincenz, David Zelinka
- Jazyk
- Rok vydania
- 2021
Doručenie
Platobné metódy
Navrhnúť zmenu
- Titul
- Na vysoké polonině Pásmo III., Barvínkový věnec
- Jazyk
- česky
- Autori
- Stanisław Vincenz, David Zelinka
- Vydavateľ
- Malvern
- Vydavateľ
- 2021
- Väzba
- mäkká s prebalom
- ISBN10
- 8075303490
- ISBN13
- 9788075303493
- Kategórie
- Zemepis / Miestopis
- Anotácia
- Poslední kniha tetralogie nazývané také „huculská epopej“ rozvíjí a uzavírá motivy z první části Pravda dávnověku. Centrem je i zde huculská Verchovyna, avšak rozrůstající se do prostoru i času prostřednictvím příběhů emigrantů a utečenců do Ameriky, dějin arménských kupeckých rodů, huculských a chasidských mýtů a pověstí. Podstatnou část knihy tvoří agon, výstupy vypravěčů. V nich jsou vylíčeny pekelné končiny Sirojidů, země úplného zotročení lidského ducha, rachmanská země bytostí podobných lidem, ale dokonalých, chasidské příběhy o neuvěřitelném odpuštění a o radosti, jako největší ctnosti, polemika posledního člověka a satana před nebeským sejmem po konci světa a jiné – to všechno rámované portréty a filozofickými rozpravami huculských gazdů, židovských vozků, arménských kupců. „Není to vědecká práce ani folklor. Vypravěč – rozvážný jako Homér – vrací do života duše a moudrost mnoha ztracených světů. Sága se zaplétá a rozvíjí, množí záhyby, odbočky, návraty, je živoucí, konkrétní, jízlivá, a nepřímo tak klade otazníky nad podmínky lidské existence – důkaz nahrazuje tajemstvím, jistotu otázkou, převrací všechny hodnoty.“