Čeští jezuité objevují Nový svět

Rozsáhlý výbor z korespondence českých jezuitů z let 1657–1741 zahrnuje popisy jejich evropských cest do Itálie, Španělska a výjimečně i do Portugalska, ale především listy ze zámořských misí do Západních Indií (Karibik, Mexiko, Střední a Jižní Amerika a Tichomoří). Barvité a emotivní popisy nového světa, do něhož jezuité vstoupili jako první obyvatelé českých zemí, zahrnují unikátní líčení interkontinentálních plaveb, popisy života na americké pevnině, domorodých obyvatel, místní fauny a flóry, klimatu a událostí. Čeští jezuité poznali a popsali jihoamerické velehory, amazonský prales, vyprahlé mexické hory a tropické prostředí palem a pláží na tichomořských ostrovech. Jejich zprávy obsahují také pozorování evropské reality: náboženské oslavy, soudy, popravy a každodenní život v katolické Evropě. Tato sbírka cestopisných, etnografických a kulturních svědectví představuje „exotickou perlu českého barokního písemnictví“. Její unikátnost spočívá v tom, že se jedná o nejpočetnější skupinu obyvatel české kotliny, která se vypravila do tolika oblastí světa a vytvořila rozsáhlé písemné svědectví, které se zčásti dochovalo.