Čtení o Karlu Teigovi

Antologie přináší mnohovrstevný a protikladný obraz přijetí Teigových programových a teoretických prací a kulturněpolitických postojů v letech 1919 až 1938. Obsahuje polemické a kritické články, recenze a zprávy, které sledují vývoj recepce Teigových stanovisek, zejména v souvislosti se sdružením Devětsil a diskusemi o proletářské literatuře, až po podněty poetistické a surrealistické. Zaměřuje se také na generační diskusi, v níž Teige obhajuje svobodu umělecké tvorby, přičemž se sám podřizuje direktivám komunistické strany. Výběr textů zahrnuje jak známé autory (F. X. Šalda, S. K. Neumann, J. Hora), tak méně známé reakce a komentáře (J. Čapek, V. Nebeský, M. Pujmanová-Hennerová). Každý vybraný text je doplněn stručným medailonem autora, který ukazuje na další teigovské souvislosti. Úvodní studie od Jana Wiendla analyzuje základní ideová a teoretická východiska Teigových postojů a představuje ho jako vášnivého diskutéra, jehož názory provokovaly reakce. Antologie obsahuje také bibliografii, jež poskytuje přehled o Teigových publikacích a literatuře o něm. Soustředí se na ohlasy spojené s novým vnímáním uměleckého díla a životního řádu, jak je inicioval Karel Teige, a reflektuje dobové kulturněpolitické a generační otázky v literárním kontextu. Dvouletý časový rámec zachycuje recepci Teigeho díla v dynamickém kulturním prostoru dvacátých a třicátých let.