Z válečných polí Evropy do ruského zajetí

Dne 15. srpna začalo bombardování, které trvalo hodiny. Vzpomínám si, že v tu noc došlo k zatmění měsíce, což dokonale ladilo s atmosférou soudného dne. Po dva týdny jsme odolávali každodenním útokům, ale hrozilo obklíčení, když Rusové přešli řeku a postupovali kolem nás. Následoval rozkaz k ústupu. Dalších šest týdnů bylo nejhorších, co jsem zažil. Každý den přinášel nové situace, noční ústupy a snahu udržet obranu. Spánek byl nemožný, všichni jsme podávali nadlidské výkony, i když mnozí kamarádi padli nebo byli zraněni. Stále slyším jejich křik, na to se nedá zapomenout. Kniha sleduje osudy německého vojáka Eberharda Dennerleina, který v roce 1936 vstoupil do 47. ženijního praporu v Mnichově a zavázal se věrně sloužit wehrmachtu. Ve dvaceti letech se stal velitelem roty. Po misích v Nizozemsku, Belgii a Francii byl v roce 1943 převelen na východní frontu, kde čelil drsné realitě války. Jeho osudy se na konci války protnou s dějinami Československa. Z Tábora se dostal do ruského zajetí, kde strávil několik let. Po celou dobu si své zážitky zaznamenával do deníku, který se stal důležitým svědectvím jeho života.