Český a východoevropský neofolklorismus

Autor přibližuje a analyzuje přínos především slovanských skladatelů 1. poloviny 20. století, kteří své kompoziční postupy vytvářeli v tvůrčím dialogu s hudebním folklórem své země, pro vývoj hudebního jazyka ve 20. století. Deset studií věnovaných tvorbě ovlivněné a inspirované lidovou písní a hudebním foklórem se týká např. operní tvorby Janáčkovy, úlohy lidové písně v tvorbě V. Nováka, neofolklorismu B. Bartóka i K. Szymanowského, slovanskému období ve Stravinského hudebním odkazu, folklorismem a jeho vlivem na hudbu slovenskou, ruskou a na hudbu balkánských národů. Bohatství konkrétních odkazů a hudebních analýz hovoří o markantním přínosu slovanských zemí v oblasti neofoklorismu a v novodobé evropské hudbě vůbec. Notové ukázky v textu, výběrová literatura k jednotlivým kapitolám a osobní rejstřík v závěru publikace.