Žena ať v církvi promluví

Během pontifikátu papeže Františka se více mluví o roli žen v církvi, avšak některá tabu zůstávají nedotknutelná. Ženy nemohou hlásat evangelium při liturgii, udělovat určité svátosti v prostředích, kde muži nejsou přítomní, ani být svěceny na jáhenky či kněze. Jejich přítomnost je omezena v kněžských radách a biskupských grémiích. V západní církvi jsou ženy často relegovány do role naslouchající a poslušné „služebnice“. Přesto měly ženy v historii církve silné postavení, které dosáhly vlastními schopnostmi. Od první apoštolky Máří Magdalény a žen, které „chodily“ s Ježíšem, přes významné postavy jako sv. Helena, sv. Klára, Kateřina Sienská, Brigita Švédská, Jana z Arku, až po Terezii z Avily a Editu Stein. V nové době se objevily duchovní průkopnice, které i bez křtu prohloubily svou spiritualitu (např. Etty Hillesum, Madeleine Delbrel, Simone Weil a české ženy jako Vojtěcha Hasmandová, Eliška Pretschnerová, Mireia Ryšková). Kniha komentuje silné a inspirativní momenty z jejich životů a vytváří mozaiku příběhů, které podporují „teologii silného ženství“ v církvi.