Romanovci : dynastie pod vládou krve
Autori
Parametre
Viac o knihe
V roce 1613, po stovkách temných let, kdy se moc nepředávala či nezískávala jinak než vraždou, usedla na ruský trůn dynastie Romanovců. Mezi lety 1613 a 1917 se na něm vystřídalo patnáct panovníků této dynastie, mezi nimi i tři ženy. Romanovci vládli říši, která se stala největší zemí na světě – jak je tomu ostatně i v roce 2013. Díky světově proslulým osobnostem z tohoto vynikajícího rodu – Petru Velikému, Kateřině II. či Alexandru II. – se Rusko zařadilo k evropským a následně světovým mocnostem. Přesto se však carský trůn neustále koupal v záplavách krve. Nabízejí se tři zásadní otázky: je Rusko k tomuto násilí bez konce předurčeno svými vlastními dějinami? Bylo o nešťastném osudu této dynastie rozhodnuto již v dávné minulosti, kdy se na ruském území střetávaly různé kultury, náboženství a invaze? Mohlo toto spojení legitimní moci a násilí, jaké nemá obdoby, skončit jinak než tragédií závěrečného dějství a příchodem totalitního systému stejně neobyčejně houževnaté a násilné povahy?
Nákup knihy
Romanovci : dynastie pod vládou krve, Jana Němcová, Hélène Carrère d'Encausse
- Jazyk
- Rok vydania
- 2017
Doručenie
Platobné metódy
2021 2022 2023
Navrhnúť zmenu
- Titul
- Romanovci : dynastie pod vládou krve
- Jazyk
- česky
- Autori
- Jana Němcová, Hélène Carrère d'Encausse
- Vydavateľ
- Volvox Globator
- Rok vydania
- 2017
- Väzba
- pevná s prebalom
- ISBN10
- 8075113381
- ISBN13
- 9788075113382
- Kategórie
- Svetová história, Životopisy a myšlienky
- Hodnotenie
- 4 z 5
- Anotácia
- V roce 1613, po stovkách temných let, kdy se moc nepředávala či nezískávala jinak než vraždou, usedla na ruský trůn dynastie Romanovců. Mezi lety 1613 a 1917 se na něm vystřídalo patnáct panovníků této dynastie, mezi nimi i tři ženy. Romanovci vládli říši, která se stala největší zemí na světě – jak je tomu ostatně i v roce 2013. Díky světově proslulým osobnostem z tohoto vynikajícího rodu – Petru Velikému, Kateřině II. či Alexandru II. – se Rusko zařadilo k evropským a následně světovým mocnostem. Přesto se však carský trůn neustále koupal v záplavách krve. Nabízejí se tři zásadní otázky: je Rusko k tomuto násilí bez konce předurčeno svými vlastními dějinami? Bylo o nešťastném osudu této dynastie rozhodnuto již v dávné minulosti, kdy se na ruském území střetávaly různé kultury, náboženství a invaze? Mohlo toto spojení legitimní moci a násilí, jaké nemá obdoby, skončit jinak než tragédií závěrečného dějství a příchodem totalitního systému stejně neobyčejně houževnaté a násilné povahy?