Kniha Tolkien: Zákulisí Pána prstenů je pravděpodobně první rozsáhlejší kritickou studií věnovanou Tolkienovi. Byla napsána v dobách tolkienovského kultu na konci šedesátých let patrně i s úmyslem čelit nekritickému obdivu (přestože autor, který sám fantasy psal, neskrývá uznání a vlastní oblibu Pána prstenů) a chvalozpěvům na jedinečnost Tolkienova románu. Pokouší se žánrově zařadit Pána prstenů a najít jeho místo v evropské literární tradici. Autor s mimořádnou erudicí sleduje vývoj fantastického žánru od antického eposu přes raně středověké chansons de geste, severské ságy a pozdně středověký rytířský román až k zakladatelům moderní fantastické literatury v 19. století. Na základě analýzy těchto děl stanovuje hlavní charakteristické znaky fantastického žánru a zkoumá, nakolik je Pán prstenů naplňuje. Zkoumá rovněž prameny, které Tolkienovi posloužily jako zdroj některých klíčových motivů (především severská Edda, Beowulf a různé varianty příběhu o Völsungovi Drakobijci) a pátrá po původu vybraných osobních a místních jmen z Pána prstenů v anglosaštině a staré islandštině. Ve své knize předjímá i vliv, který měl a má Tolkien na autory fantasy, i nepolevující oblibu všech jeho knih. České vydání Carterovy studie je doplněno soupisem dostupných českých překladů citované literatury.
Kniha Tolkien: Zákulisí Pána prstenů je pravděpodobně první rozsáhlejší kritickou studií věnovanou Tolkienovi. Byla napsána v dobách tolkienovského kultu na konci šedesátých let patrně i s úmyslem čelit nekritickému obdivu (přestože autor, který sám fantasy psal, neskrývá uznání a vlastní oblibu Pána prstenů) a chvalozpěvům na jedinečnost Tolkienova románu. Pokouší se žánrově zařadit Pána prstenů a najít jeho místo v evropské literární tradici. Autor s mimořádnou erudicí sleduje vývoj fantastického žánru od antického eposu přes raně středověké chansons de geste, severské ságy a pozdně středověký rytířský román až k zakladatelům moderní fantastické literatury v 19. století. Na základě analýzy těchto děl stanovuje hlavní charakteristické znaky fantastického žánru a zkoumá, nakolik je Pán prstenů naplňuje. Zkoumá rovněž prameny, které Tolkienovi posloužily jako zdroj některých klíčových motivů (především severská Edda, Beowulf a různé varianty příběhu o Völsungovi Drakobijci) a pátrá po původu vybraných osobních a místních jmen z Pána prstenů v anglosaštině a staré islandštině. Ve své knize předjímá i vliv, který měl a má Tolkien na autory fantasy, i nepolevující oblibu všech jeho knih. České vydání Carterovy studie je doplněno soupisem dostupných českých překladů citované literatury.
