Temné světlo

Dílo flámského spisovatele A. Coolena vzbudilo u českých čtenářů oprávněný ohlas, a to jak pro autorovu dokonalou znalost lidských duší, tak také pro skvělou kresbu prostředí, v němž Coolenovi lidé zápasí a milují, žijí i umírají. A utor obrací v Temném světle pozornost k zapomenutým a zapomínaným hrdinům práce – k chudým borkářům. Jejich život na nehostinných blatech, přebohatá na bídu a strádání, vtiskuje jejich povaze rys usmířené, mlčenlivé pokory a určuje více nebo méně jejich mravní opravdovost i křesťanskou solidaritu. Do chudinské idyly na blatech neblaze zasáhne rozleptávající vliv velkoměsta, které jako bludička zavádí ty, kdož mu příliš věřili. Z klamného světla naděje vrůstá zde kruté nebezpečí a později tragické zlo, bořící a ničící nejen existenční iluse, ale i čistotu prostých srdcí . Colenův román, jenž v druhé části plyne širším tokem a zaznamenává přímo s dramatickou vervou kolektivní osudy, je nesporně dílo umělecky dokumentární, vyšlé z dílny pozorného psychologa, nadšeného vypravěče a neobyčejně citlivého člověka, který svým chybujícím a trpícím hrdinům dovede vždy podati vysvobozující lék lásky.