Šmuky po baronce z Levetzow

Novela spojuje dva příběhy lásky – jeden proslulý a druhý obyčejný. Oba vztahy, prožívané intenzivně a osudově, zahrnují Ulrike von Levetzow a Johanna Wolfganga Goetha, a hydroložku Doris Levecovou s redaktorem a fotoreportérem Liborem Výmarským. Přestože je dělí téměř dvě století, oba příběhy jsou spojeny výjimečnou kolekcí šperků z českého granátu, které kdysi patřily Ulrice von Levetzow. Autor Karel Fryč na historickém pozadí rozvíjí vyfabulovaný, avšak věčný příběh lásky, který je originální i běžný zároveň. V závěru knihy autor reflektuje, že lidský život je příliš dlouhý na jedinou lásku, ale krátký na hlubší porozumění vlastním citům. Každý, kdo si lásku vzájemně daroval, by souhlasil s tímto pohledem. K závěru je připojen odborný text historika Jiřího Šlajsny o historii unikátní kolekce šperků baronky Theodore Ulrike Sophie von Levetzow, která představuje krásný příklad středoevropské šperkařské práce z 1. poloviny 19. století. Unikátnost šperků nespočívá jen v jejich nádheře, ale také v souboru 469 velkých českých granátů.