Přezdívky v dětském kolektivu

Práce se věnuje přezdívkám v současném dětském kolektivu, především ve školním a skautském prostředí. Na relativně bohatém materiálu (více než 1 800 přezdívek) získaném dlouhodobým výzkumem ve školním a skautském prostředí autorka dokládá současné jazykové tendence při tvoření přezdívek. Popisem získaného jazykového materiálu, jeho následným tříděním do jednotlivých skupin podle původu vzniku a s pomocí odborné literatury dochází k několik podstatným závěrům. Přezdívky, jako neoficiální vlastní jména hojně užívaná v dětském kolektivu, jsou specifickým a výjimečným jazykovým materiálem. Školní i skautské přezdívky vycházejí z týchž jazykových zvyklostí a vznikají obdobným způsobem. Vznikají přirozeně, bez zásahu zvnějšku, velmi rychle a zpravidla vydrží svému nositeli dlouhá léta. Přezdívky ve skautském prostředí jsou velmi rozšířené, přezdívku má obvykle více než 90 % členů. Ve školním prostředí nejsou přezdívky tak časté, jejich četnost se pohybuje zpravidla kolem 20 %. Jeden nositel má zpravidla jednu přezdívku, může však mít i více přezdívek v různých sociálních skupinách. Na základě totožné motivace mohou vzniknout úplně odlišné přezdívky, naopak homonymní přezdívky mohou mít naprosto odlišné motivace. Zcela běžně se vyskytují přezdívky, které mají totožnou podobu v mužské i ženské variantě.