Agrese a agresivita u dětí a mládeže

Publikace se věnuje problematice šikany, jejím směrům, vývojovým stádiím a typologii agresorů. Nesnažme se v každém šťouchnutí, bouchnutí, špatném slově vidět hned šikanu. Všichni jsme chodili do školy a víme, že i my jsme se někdy pohádali, poprali, pošťuchovali. Toto můžeme řešit domluvou. Pokud však máme důvodné podezření na šikanující chování vůči svému dítěti, nečekejme a ihned jednejme. Povinností učitele by mělo být vždy při podezření na šikanu kontaktovat rodiče potencionální oběti, velice citlivě se ptát na jeho pocity ze školy, na jeho chování doma, na kamarády, zda dítě chodí ze školy samo, zda nechodí domů zablácené, s modřinami, apod. Pokud si sám učitel neví rady, jak zasáhnout, je lepší se obrátit na některého z odborníků, kteří si ví s řešením rady. Nikdy by se neměl do jakéhokoliv vyšetřování pouštět živelně a bez rozmyslu – hrozí nebezpečí, že vyšetřování vyzní naprázdno, pozice oběti se ještě zhorší a tím vznikne více škody než užitku.