Zbytečně krásný Orion

V novele sledujeme dívku, která se kolem sebe rozhlíží a hledá svoji životní lásku. Ve skutečnosti hledá někoho, koho zná už od svých patnácti let. Jen si toho není vědoma. Přetrvávají v ní však pocity – jsou to letmé myšlenky, letmé vzpomínky, letmé touhy, které náhle zintenzivní při setkání s NÍM po deseti letech. Je to láska? Cítí on totéž? Ukázka z knihy Jak je to s námi, se mnou a s Vítem? Letíme spolu na řetízkovém kolotoči. Z bujnosti si Vít přitáhne moji sedačku a pak ji vší silou odstrčí - letím! - přibližuju se k sedačce přede mnou, kdosi na ní sedí a krásným obloukem ke mně vztahuje ruku - stačí chtít a zachytit se za ni - váhám - chci to udělat - ale propásla jsem už příznivý okamžik, vzdaluju se od té napřažené ruky, cítím zklamání, a pak - prudké trhnutí - už mě drží Vít a nepouští, tiskne svou horkou tvář na moji - zalévá mě blaženost - ale Vít zčistajasna znovu odmršťuje mou sedačku pryč?