Informace jako antropologický fenomén: člověk ve světě informací

Název knihy Informace jako antropologický fenomén určuje program, kterým je kniha koncipovaná. Vychází přitom z de Chardinovské konceptu antropologie a kosmologie, která staví na specifické fenomenologii, často označované jako personalismus. Práce postupuje v analýze informace, jako určitého antropologického konstruktu od nejširších souvislostí, až do intelektuálního nitra člověka. První kapitolou bylo téma informační společnosti jako sociálního fenoménu, který utváří informační prostředí a dává mantinely všem aktivitám, které člověk v západním civilizačním okruhu na začátku jedenadvacátého století provozuje. Člověk není izolovanou bytostí, kultura, politika, ekonomické i sociální determinanty, to vše utváří svět, na který se musí adaptovat, ale který také sám aktivně přetváří. Druhou úrovní je pak zevrubná analýza myšlení, především chápaného v kontextu práce s kategoriemi, jako základním prostředky lidského myšlení. Tyto kategorie umožňují klasifikovat svět, dávají mu řád a tvoří prostor pro jeho studium přírodními vědami. Informační věda má pak za cíl především tvorbu těchto struktur, jejich studium a zkoumání významu jejich nastavení pro lidský život i poznání jako takové. V neposlední řadě jsme se pak snažili ukázat, proč počítače nemohou nahradit myslícího člověka a jaký vliv má právě téma umělé inteligence na vzdělávání a filozofii výchovy. Třetí rovina, nejnižší se věnuje prostředkům lidského myšlení. Máme-li popsat člověka ve světě informací, pak je třeba znát odpověď na otázku, co myšlení je a jaké jsou jeho prostředky. Hegelovské „člověk je myslící vědomí“ je zde analyzováno a problematizováno. Tato část knihy se zaměřuje především na jazyk v nejširším slova smyslu. Publikace má interdisciplinární charakter – integruje poznatky filosofie, fyziky, filosofie výchovy, lingvistiky, informatiky a dalších oborů a snaží se nabídnout jejich syntézu opíraje se o de Chardinovské myšlenkové pozadí.