Čtení o T. G. Masarykovi

Čtení o T. G. Masarykovi zahrnuje devětatřicet textů z let 1910–1938, které se zaměřují na klíčové masarykovské otázky a výzvy. Podtitul Literatura – člověk – svět odráží komplexnost Masarykova estetického myšlení a jeho mezioborovou souvztažnost. Masarykova široká znalost umění a literatury byla součástí jeho představy vzdělanosti a ovlivňovala jeho filozofické, sociologické, historické a politické práce. Literaturu chápal jako sociální fenomén, který odráží život v širokém slova smyslu, a považoval ji za prostředek k poznání problémů moderního člověka. Chronologicky uspořádaný výběr textů různých žánrů usiluje o tematickou reprezentativnost a zahrnuje významné autory, kteří zastupují klíčové pohledy. Propojuje zásadní tematické okruhy, jako jsou reflexe Masarykovy estetiky, jeho kritické praxe vůči české a světové literatuře a otázky literárně-filozofické a historické. Antologie připomíná tradici kritického vztahu k Masarykovu dílu, která kontrastuje s mytizujícími obrazy zakladatele demokratické československé republiky. Masarykovo myšlení, jak podotýká Šalda, bylo často rozvíjeno i proti němu, a výbor zdůrazňuje jeho netypický přístup k literatuře, který podněcuje otázky a diskusi.