Interrupce v České republice: zápas o ženská těla
Autori
Viac o knihe
Kniha popisuje a analyzuje diskuze, které předcházely změnám legislativy o interrupcích od 50. let 20. století, a způsoby, jakými byly v Československu vytvářeny politiky interrupce. Vychází přitom z teorie Michela Foucaulta a představuje regulace interrupcí jako příklad působení biomoci v rámci socialistického režimu. Problematika umělých potratů není v současné době v České republice často otevírána — snad proto, že k legalizaci interrupcí došlo v této zemi poměrně brzy (již v roce 1957), či proto, že počet interrupcí nyní dosahuje historického minima. Málo se ale ví o tom, co tuto první legalizaci provázelo, jakým způsobem byly interrupce v období komunismu chápány a regulovány a jak tento historický vývoj ovlivnil současný status quo v této oblasti. Na rozdíl od západní Evropy zde nedošlo k uvolnění v důsledku tlaku občanské společnosti a feministického hnutí, ale spíše následkem byrokratických rozhodnutí vzniklých z makrosociálních a politických okolností. Rozhodnutí ukončit nechtěné těhotenství navíc nebylo dáno do rukou samotných žen, ale do rukou oficiálních interrupčních komisí.
Nákup knihy
Interrupce v České republice: zápas o ženská těla, Radka Dudová
- Jazyk
- Rok vydania
- 2012
Doručenie
Platobné metódy
2021 2022 2023
Navrhnúť zmenu
- Titul
- Interrupce v České republice: zápas o ženská těla
- Jazyk
- česky
- Autori
- Radka Dudová
- Vydavateľ
- Sociologický ústav AV ČR
- Rok vydania
- 2012
- Väzba
- mäkká
- ISBN10
- 8073302144
- ISBN13
- 9788073302146
- Kategórie
- Anotácia
- Kniha popisuje a analyzuje diskuze, které předcházely změnám legislativy o interrupcích od 50. let 20. století, a způsoby, jakými byly v Československu vytvářeny politiky interrupce. Vychází přitom z teorie Michela Foucaulta a představuje regulace interrupcí jako příklad působení biomoci v rámci socialistického režimu. Problematika umělých potratů není v současné době v České republice často otevírána — snad proto, že k legalizaci interrupcí došlo v této zemi poměrně brzy (již v roce 1957), či proto, že počet interrupcí nyní dosahuje historického minima. Málo se ale ví o tom, co tuto první legalizaci provázelo, jakým způsobem byly interrupce v období komunismu chápány a regulovány a jak tento historický vývoj ovlivnil současný status quo v této oblasti. Na rozdíl od západní Evropy zde nedošlo k uvolnění v důsledku tlaku občanské společnosti a feministického hnutí, ale spíše následkem byrokratických rozhodnutí vzniklých z makrosociálních a politických okolností. Rozhodnutí ukončit nechtěné těhotenství navíc nebylo dáno do rukou samotných žen, ale do rukou oficiálních interrupčních komisí.