Za zrcadlem

Kniha, která se vám dostává do rukou je jako labyrint, jehož uličky vás provedou různými životními oblastmi a křižovatkami, na kterých se lehce může ocitnout každý z nás. Člověk mnohdy prochází natolik extrémními zkušenostmi, že by se jim nejraději vyhnul, ovšem kdyby to šlo. Mnohým „vyvoleným“ to však není dovoleno a to často již od dětství. A právě tito lidé byli mimo jiné autorčinou značnou inspirací v postupném sepisování zejména první kapitoly o vztazích. Dále zde autorka čerpala ze své téměř pětadvacetileté badatelské činnosti o duševní podstatě člověka a samozřejmě také z vlastních zkušeností. První kapitola pojednává o hlubších a skrytých souvislostech mezilidských vztahů v lásce, manželství i mimo něj, o rodičích a dětech, a také o kuriozitách v odlišnosti pojetí vnímání reality u muže a ženy. Kapitola druhá provází čtenáře současnými společenskými poměry a obecně jejich zasahováním do našich životů. Kapitola třetí pak obsahuje existenční a teologicko-filozofické úvahy o smyslu a roli člověka v rámci jeho pozemských možností.