Leoš Janáček a Lidové noviny

Vztah Leoše Janáčka a Lidových novin byl přátelský a trvalý, začínající již prvním číslem v roce 1893 a končící posledním příspěvkem pár měsíců před jeho smrtí. Mezi mnoha periodiky, která Janáček četl, byly Lidové noviny jeho nejoblíbenější, neboť mu nabízely nejen politické zprávy, ale i románové a básnické příspěvky, které rozšiřovaly jeho obzory a inspirovaly jeho vlastní tvorbu. V tomto periodiku vycházely Janáčkovy slavné fejetony, prokládané nápěvky mluvy. S redakcí byl v blízkém kontaktu, osobně se znal s jejím zakladatelem Adolfem Stránským a mnoha redaktory, z nichž někteří se stali jeho přáteli. Jeho návštěvy v redakci, i když ojedinělé, vždy vzbuzovaly pozornost, neboť Janáčkova osobnost byla nepopiratelná. Lidové noviny sledovaly jeho tvůrčí vývoj, pedagogickou činnost a udělování různých ocenění. Informovaly o provedení jeho děl a publikovaly kritiky a ohlasy publika. Tato kniha se zaměřuje na zpracování těchto důležitých aspektů vztahu Leoše Janáčka a Lidových novin. Autorka čerpala z dříve publikovaných článků a text i obsah příloh vycházejí z pramenného studia, zejména Janáčkovy pozůstalosti uložené v Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea a samotných Lidových novin.