Opozice a společnost po roce 1948

Předkládaná kniha obsahuje čtyři studie, které přibližují rozmanité aspekty společenského vývoje v letech 1945 až 1989. Věnuje se trojjedinému vztahu opozice, společnosti a moci, přičemž prvním dvěma je věnována hlavní pozornost. Květa Jechová se ve své studii o mateřství v reálném socialismu zabývá problematikou respektování mateřské role ženy při budování socialismu, přibližuje práci interrupčních a státních populačních komisí, sleduje činnost ženských organizací i každodenní problémy žen-matek v období tzv. normalizace. Karel Kaplan přispěl studií, která analyzuje důvody, průběh a dopady sloučení sociální demokracie s Komunistickou stranou Československa. Milan Otáhal předkládá – na základě orálně-historického výzkumu pracoviště – interpretační studii o životě dělníků v normalizačním období. Vztahu opozice a společnosti, vzájemné reflexi a společenskému zakotvení opozičního postoje se věnuje studie Tomáše Vilímka, který se opírá o samizdatové texty, oficiální i nezávislé výzkumy veřejného mínění před rokem 1989 a v neposlední řadě i o vlastní rozhovory a výsledky jiných projektů orální historie.