Parapsychologie a nová teorie

Parapsychologie a nová teorie se zabývá experimentální psychologií B. Kafky, významného českého parapsychologa a hypnotizéra. Studie představuje nový model lidské psychiky, aplikovatelný na psychotronické jevy. Analyzuje Kafkovo dílo, které je podloženo citacemi a závěry, a popisuje energetické struktury lidského organismu ve vztahu k vědomí a okolnímu prostředí. Kniha se zaměřuje na teorii rozšířeného vědomí a jeho souvislost s hmotou a centrálním nervovým systémem. Rozšířené vědomí je stav, v němž se odehrávají psychotronické jevy, a studie vymezuje druhou rovinu vnímání, na jejímž základě tyto jevy vznikají. B. Kafka experimentoval s lidmi a usiloval o využití jejich neobvyklých schopností. V roce 1948 publikoval "Nové základy experimentální psychologie", kde prezentoval své myšlenky o psychice a tajemných jevech, které zůstávaly zahaleny mystifikací. I když se snažil najít materialistické jádro v těchto jevech, zůstal ovlivněn idealismem, což vedlo k jeho kritice ze strany materialistických vědců. Kafkova práce se soustředila na psychotronické jevy a popisovala duševní činnost jako kvantově mechanický proces spojený s mozkem. Rozšířené vědomí se v jeho konceptu stává klíčem k psychotronickým jevům a představuje primární model lidské psychiky. Studie, zpracovaná v roce 1989 a vydaná v roce 1993, je druhou teoretickou studií o parapsychologii v Kafkově díle.