Malta a Gozo

Před 12 000 lety byly maltské ostrovy součástí pevninského mostu mezi Sicílií a severní Afrikou, dnes jsou však vzdálené 100 a 300 kilometrů od nejbližších břehů. Malta, s rozlohou 316 km², vypadá jako „protiklad ráje“: je hustě osídlená, bez lesů, jezer či řek, a zemědělci se spoléhají na umělé zavlažování. Překvapivě se zde pěstují květiny, přičemž nejvyšší bod ostrova dosahuje jen 257 m n. m. Dominantou krajiny jsou velké kupole maltských kostelů. Z 370 000 převážně katolických Malťanů žije asi 9200 v hlavním městě Vallettě, které je chráněno hradbami a zachovalo si středověký ráz, což mu vyneslo status světového kulturního dědictví. Vnitrozemské město Mdina, kdysi hlavní město, obývá pouhých 400 lidí. Mezi unikátní památky patří megalitické chrámy na ostrově Gozo. Život na Maltě je ovlivněn arabskými a britskými tradicemi. Od roku 1814 do nezávislosti v roce 1964 byla Malta britskou kolonií, předtím ji spravovali maltézští rytíři. Historie zahrnuje muslimské, byzantské, normanské a římské období. Malťané jsou zpravidla přátelští, ačkoliv jejich chování může být zdrženlivější. Kromě arabsky znějící maltštiny ovládají angličtinu. Britská nadvláda zanechala také silniční provoz vlevo, což může být pro některé návštěvníky výzvou, ale mořský vítr udržuje teploty příjemné i v létě.