Myšlenky Boženy Němcové

Výběr z myšlenek Boženy Němcové, uspořádaný do tématických okruhů, odhaluje bohatý vnitřní život spisovatelky. * Po Hynkově smrti ( 19.10.1853), když na mne všechny těžkosti, choroba, zármutek, bída,klam v lidech, jež jsem za přátely držela - vše to když na mne doráželo a mysl moji tížilo, našla jsem v spisech svých lístek, na němž poznamenán byl plán k Babičce již od tří let. Čtu s větším a větším zalíbením, a jako nějaká fata morgana začne tu přede mnou vystupovat luzný obraz údolíčka, do nejmenších podrobností, a v něm tichá domácnost Proškovic rodiny, v níž babička hlavní osobou. - Nemohu to ani povědít, jak mne tenkráte vzpomínka ta, unášejíc mne z trudu života do utěšených dob mládí, umírnila, potěšila. Začala jsem v tom pracovat po Hynkově smrti, v nejtrapnější době mého života - když mne omrzelo v světě žít. Utekla jsem do toho osamělého stavení v malém údolíčku, k nohoum milé babičky, a když jsem slyšela její rozumná slova, její písně a pohádky, když tu přede mnou stál její milý obraz, měla jsem za to, že jsem děvče, běhala jsem veselou myslí po lukách, lese a háji, navštívila ty upřímné duše všecky a zapoměla při nich na všecek ostatní svět, se všemi jeho trampotami. (úryvek z knihy)