Jákobův žebřík
Autori
Parametre
Kategórie
Viac o knihe
Unikátní česko-polská dvojice spoluautorů přichází s projektem v českém kontextu rovněž unikátním: přinejmenším v období po roce 1989 se dosud neobjevila syntetická práce mapující dějiny polské literatury od konce 2. světové války. Tato kniha objasňuje a interpretuje vývoj literatury našich severních sousedů v letech 1945-1969. Zkoumané období je v publikaci rozděleno do čtyř etap. V každé z nich autoři pojmenovávají převažující názorové proudy, tematiku a žánry, analyzují a interpretují stěžejní díla výrazných osobností poezie a prózy v polské „vlasti“ i v exilu. Pozornost je věnována i institucím umožňujícím plnohodnotný rozvoj „literární kultury“, jako jsou časopisy a nakladatelství, jejich koncepce a názorové spektrum jimi prezentované. Nabízející se možnost srovnat dobové iluze, „ztráty a nálezy“, úspěchy i prohry polské s českými je zajímavou výzvou nejen pro české polonisty či studenty polonistiky nebo bohemistiky, ale i pro kteréhokoli hlubšího zájemce o to, co autoři označují pojmem literární kultura.
Nákup knihy
Jákobův žebřík, Petr Poslední, Kowalczyk Malgorzata
- Jazyk
- Rok vydania
- 2008
Doručenie
Platobné metódy
2021 2022 2023
Navrhnúť zmenu
- Titul
- Jákobův žebřík
- Jazyk
- česky
- Autori
- Petr Poslední, Kowalczyk Malgorzata
- Vydavateľ
- Pavel Mervart
- Rok vydania
- 2008
- ISBN10
- 8086818802
- ISBN13
- 9788086818801
- Kategórie
- O literatúre
- Anotácia
- Unikátní česko-polská dvojice spoluautorů přichází s projektem v českém kontextu rovněž unikátním: přinejmenším v období po roce 1989 se dosud neobjevila syntetická práce mapující dějiny polské literatury od konce 2. světové války. Tato kniha objasňuje a interpretuje vývoj literatury našich severních sousedů v letech 1945-1969. Zkoumané období je v publikaci rozděleno do čtyř etap. V každé z nich autoři pojmenovávají převažující názorové proudy, tematiku a žánry, analyzují a interpretují stěžejní díla výrazných osobností poezie a prózy v polské „vlasti“ i v exilu. Pozornost je věnována i institucím umožňujícím plnohodnotný rozvoj „literární kultury“, jako jsou časopisy a nakladatelství, jejich koncepce a názorové spektrum jimi prezentované. Nabízející se možnost srovnat dobové iluze, „ztráty a nálezy“, úspěchy i prohry polské s českými je zajímavou výzvou nejen pro české polonisty či studenty polonistiky nebo bohemistiky, ale i pro kteréhokoli hlubšího zájemce o to, co autoři označují pojmem literární kultura.