Šance

V Šanci navázala Sylva Fischerová na linii svých předcházejících tří sbírek. Především potvrdila sílu vlastního básnického výrazu, který využíval zcela původní přirovnání či symboly a nesl v sobě stopy výrazného vnitřního neklidu. Ten se projevuje především ve zpracování zdánlivě všedních momentů z běžného života, zvyšuje apel ovšem při zápisu o rodinných událostech, v nichž se věnuje například dopisu zesnulému otci či narození syna. Jsou to na jedné straně reflexe o hlubokých prožitcích, o současných pochybnostech i omylech minulosti, o touhách i přáních, na druhé nepříliš optimistické představy o špatnostech světa, do něhož je člověk vržen. Jsou to zároveň i básně naplněné vřelým citem, empatií, smutkem, ale i bezprostředním okamžikem štěstí. (mlp.cz)... celý text