Drkotání větví

Básnická prvotina Petra Čermáčka Drkotání větví je ojedinělá nejen svým suverénním básnickým výrazem, ale rovněž tím, že její součástí jsou i autorovy linoryty. Stejně jako jeho verše i obrazy upomínají na básníkovu inspiraci křesťanskou tradicí, venkovským prostředím či přírodou vůbec. Bůh zde však není únikovým ornamentem, ale skutečnou vertikálou lidského života, která není dána jednou pro vždy, ale je ji třeba stále znova hledat, ba dobývat. Tím je dáno i básníkovo vidění okolní krajiny a života jako takového: všechno se vyjevuje jako nevyslovený odkaz, oslava či modlitba k tomu, co člověka přesahuje. Výseč krajiny stejně jako událost přijímají tak účast na svém stvoření stejně jako tíživou odpovědnost za něj.