V namodralém šeru

Soubor filmových recenzí, které vycházely v letech 2004–2011 v revue Prostor, je doplněn o několik textů dosud nepublikovaných. Autorka se věnuje dílům patřícím do zlatého fondu kinematografie (od Antonioniho, Tarkovského či Saury) i současné produkci, z níž si vybírá nejen filmy uznávaných režisérů (Lynch, Spielberg, von Trier, Scott, Cronenberg, Kolski, Kim Ki-duk, Wong Kar-wai), ale i filmy méně známých kinematografií, jako je gruzínská, íránská nebo vietnamská. Přistupuje k filmovým dílům z hermeneutického hlediska a interpretuje je na základě archetypové psychologie C. G. Junga. Neusiluje o „objektivně vědecký“ filmologický rozbor, ale dívá se na filmové obrazy způsobem, k němuž přivádí jungovské pojetí „prožívané reality“. Film, jehož symbolická funkce spojuje jedinečné s obecným, chápe ve smyslu jeho terapeutického působení na psyché, čímž se dobírá hlubších významových rovin.