Dějiny evropského světa (1453–1576)

Kronika světa na počátku raného novověku zásadně ovlivnila vnímání historických kořenů evropské kultury. Tato kniha, která shrnovala dějiny od stvoření po současnost, se stala nejčastěji vydávanou historickou publikací 16. století. Mezi lety 1532 a počátkem 17. století vyšla v mnoha jazykových verzích a byla skutečným bestsellerem. Původními autory byli berlínský astronom Jan Karion a teolog Filip Melanchton, přičemž další autoři přispěli k pozdějším vydáním. V češtině vyšla třikrát mezi lety 1541 a 1602, přičemž nejvýznamnější bylo druhé vydání z roku 1584, které zpracoval Daniel Adam z Veleslavína. Ten nejen přeložil starší verzi, ale také doplnil text o nejnovější dějiny do roku 1576, čímž nabídl vlastní interpretaci soudobých událostí. Veleslavínovo zpracování světových dějin reflektuje postavení českého stavovského státu v kontextu evropských dějin, přičemž české země v té době představovaly ostrov míru v Evropě zmítané konflikty. Praha se stala centrem křesťanského světa a Veleslavínovo hodnocení tohoto postavení ukazuje na intelektuální úroveň jeho čtenářů, kteří mohli ocenit jeho přínos i více než čtyři století později.