Kdyby se mi to nelíbilo, tak bych si knihu nekupoval. Mne to zkrátka hrozně baví. Ano, je to naivní, někdy prvoplánové, morbidní či vulgární. Ale je to plné magie a specifické poetické atmosféry. Takovéhle básně bych se na gymnáziu určitě učil raději, než nějakou ukňouranou přírodní lyriku. A já to mám spojené s hudbou Plastic People, takže srdcovka.
Viac o knihe
Básně J. H. Krchovského, jednoho z nejvýraznějších tvůrců vzešlých z pražského undergroundu, se staly kultovními a některé doslova zlidověly. Svědčí o tom i fakt, že nemálo z nich bylo zhudebněno a jeho dosud vydané knihy jsou dnes beze zbytku rozebrány. Uhrančivost Krchovského poezie, působící napříč generacemi čtenářů, vzlíná z všudypřítomného tajemna a jakéhosi oparu smrti, jenž obestírá děje zdánlivě všední a samozřejmé.