Viac o knihe
Román Nokturno pro Přímoří (Nokturno za Primorsko, 2004) je čtením s vrstevnatým poselstvím. Lze jej vnímat jako historický román o jedné epoše, lze jej číst jako tragický záznam jednoho lidského osudu, ale je možné v něm hledat i zásadní hodnotové poselství v rozkolísaném světě. Prozaik Alojz Rebula (1924–2018), dnes již klasik slovinské literatury, si v něm všímá ideologických tlaků, represí, které jednotlivé režimy používají, i důsledků budování ideologických bariér mezi obyčejnými lidmi. Postava kněze Florijana Burnika a jeho chápání kněžského poslání je právě zosobněním snahy stát na straně člověka, jak mu to přikazuje etika biblického poselství, a být nezištně nablízku lidem, kteří jeho pomoc potřebují, a to i za cenu osobní oběti. Autorovi byl částečným předobrazem Burnika slovinský kněz Filip Terčelj (1892–1946), který mezi válkami působil v Gorici.
Nákup knihy
Nokturno pro Přímoří, Alojz Rebula
- Jazyk
- Rok vydania
- 2019
Doručenie
Platobné metódy
Navrhnúť zmenu
- Titul
- Nokturno pro Přímoří
- Jazyk
- česky
- Autori
- Alojz Rebula
- Vydavateľ
- Protimluv
- Vydavateľ
- 2019
- Väzba
- pevná
- ISBN10
- 8087485696
- ISBN13
- 9788087485699
- Kategórie
- Svetová próza, Historická próza
- Hodnotenie
- 4,5 z 5
- Anotácia
- Román Nokturno pro Přímoří (Nokturno za Primorsko, 2004) je čtením s vrstevnatým poselstvím. Lze jej vnímat jako historický román o jedné epoše, lze jej číst jako tragický záznam jednoho lidského osudu, ale je možné v něm hledat i zásadní hodnotové poselství v rozkolísaném světě. Prozaik Alojz Rebula (1924–2018), dnes již klasik slovinské literatury, si v něm všímá ideologických tlaků, represí, které jednotlivé režimy používají, i důsledků budování ideologických bariér mezi obyčejnými lidmi. Postava kněze Florijana Burnika a jeho chápání kněžského poslání je právě zosobněním snahy stát na straně člověka, jak mu to přikazuje etika biblického poselství, a být nezištně nablízku lidem, kteří jeho pomoc potřebují, a to i za cenu osobní oběti. Autorovi byl částečným předobrazem Burnika slovinský kněz Filip Terčelj (1892–1946), který mezi válkami působil v Gorici.