Noci, po nichž nepřichází ráno : výbor z básnických sbírek z let 1978-1991
Autori
Parametre
Kategórie
Viac o knihe
„Krchovský, jenž byl mimochodem právě za tento výbor ze svých básní oceněn cenou časopisu Revolver Revue, je hotovou básnickou osobností s naprosto vyhraněným a originálním viděním světa, které dokáže neméně originální formou zprostředkovat i čtenářům. Jeho básním se lze smát, lze jimi být však i okouzlen pro jejich brutální krásu a krutě cynickou citlivost. A právě tam, kde se střetává děsivé s nádherným, kde padá šklebivá maka zábavy a objevuje se duše a cit, je Krchovský nejlepší. Čehož důkazem je i báseň ze sbírky Zamilovaný dement (s.78): „JSEM HRSTKA PRACHU ZE SVÝCH KOSTÍ / jsem chladný popel bez urny/ a průvan, přízrak nestvůrný/ mne rozfoukává po místnosti/ - a kde jsi ty? Tvá ruka, kde je?!/ jen tichý vzdech se ozval tmou/ jsem popel, jenž už nezahřeje/ tvou ruku větrem rozvátou“.“ Andrej Halada
Nákup knihy
Noci, po nichž nepřichází ráno : výbor z básnických sbírek z let 1978-1991, Walter Czerny, J. H. Krchovský
- Jazyk
- Rok vydania
- 1997
Doručenie
Platobné metódy
2021 2022 2023
Navrhnúť zmenu
- Titul
- Noci, po nichž nepřichází ráno : výbor z básnických sbírek z let 1978-1991
- Jazyk
- česky
- Autori
- Walter Czerny, J. H. Krchovský
- Vydavateľ
- Host
- Rok vydania
- 1997
- ISBN10
- 8086055175
- ISBN13
- 9788086055176
- Kategórie
- Poézia
- Hodnotenie
- 4,55 z 5
- Anotácia
- „Krchovský, jenž byl mimochodem právě za tento výbor ze svých básní oceněn cenou časopisu Revolver Revue, je hotovou básnickou osobností s naprosto vyhraněným a originálním viděním světa, které dokáže neméně originální formou zprostředkovat i čtenářům. Jeho básním se lze smát, lze jimi být však i okouzlen pro jejich brutální krásu a krutě cynickou citlivost. A právě tam, kde se střetává děsivé s nádherným, kde padá šklebivá maka zábavy a objevuje se duše a cit, je Krchovský nejlepší. Čehož důkazem je i báseň ze sbírky Zamilovaný dement (s.78): „JSEM HRSTKA PRACHU ZE SVÝCH KOSTÍ / jsem chladný popel bez urny/ a průvan, přízrak nestvůrný/ mne rozfoukává po místnosti/ - a kde jsi ty? Tvá ruka, kde je?!/ jen tichý vzdech se ozval tmou/ jsem popel, jenž už nezahřeje/ tvou ruku větrem rozvátou“.“ Andrej Halada