Hranice zapomnění

Vypravěč, chlapec, jehož život zachránil soused jeho rodičů, přezdívaný Druhý děda, se vydává na pátrání po minulosti tohoto muže, o němž ví jen málo, kromě toho, že má temnou historii. Po letech se stává geologem a na svých cestách po severu hledá stopy Druhého dědy, jehož krev mu koluje v žilách. Během svého pátrání naráží na zbytky stalinských lágrů a mizející památku zmařených životů. V románu bez dialogů a pojmenovaných postav, psaném v ich-formě, se postupně odhaluje minulost Druhého dědy, jehož působení jako náčelníka gulagového tábora mělo za následek tisíce ztracených životů, včetně jeho syna a ženy. Tato kniha vytváří most mezi současností a stalinismem. Kritička Olga Lebjoduškina ji označila za jedinečnou, protože se zabývá těžkým historickým doznáním, s nímž se ruská společnost nechce vyrovnat. Autor Sergej Lebeděv klade otázky v zemi, kde nebyl nikdy odsouzen žádný vládce koncentračního tábora, a nikdo nemůže říci, že v jeho žilách nekoluje krev katů, i když není jejich potomkem.