Rozpravy s geometrií

Vědění uloupené bohům olympským. První kniha Rozprav začíná objevem geometrického světa starověkými Řeky. Vopěnka rozlišuje dva základní druhy interpretace jevů. Barbarský výklad světa, zdroj evropské moci, zůstává při vysvětlování jevů na povrchu a jeho jediným cílem je věci ovládnout a získat nad nimi moc. Antický výklad, zakládající evropskou vzdělanost, se naproti tomu snaží odkrýt jejich hlubší smysl a postihnout pravdu. Vopěnkův obraz vývoje matematických idejí je postaven na předpokladu, že matematické myšlení vychází ze skrytých inspirací filosofie, teologie, přírodních věd, apod., a proto věnuje ve svém díle mnoho pozornosti vylíčení atmosféry doby a pečlivě probírá její osobnosti (Pythagorás, Platón, Aristotelés, Démokritos, Bruno, Galilei, Descartes, Newton,…) pokud jde o jejich možné i nemožné vlivy na geometrii. Ústřední osou celých Rozprav jsou pak samozřejmě Eukleidovy Stoicheia, ve kterých byly položeny základy klasického geometrického světa. (Zdeňka Jastrzembská)