Básnické počátky - překlady

Poslední svazek Spisů se vrací na počátek Čapkovy tvorby a uzavírá tak kruh, v němž lze v mnohém najít klíč pro pochopení Čapkova velkého tvůrčího zjevu pozdějšího. Jeho poezie je vázána především na rané období jeho tvorby. Čapek v ní řešil otázky svého mladého věku a jaksi sám pro sebe si ověřoval možnosti básnického výrazu. Mezi básněmi příznačnými pro mladého člověka, v nichž se mladík vyrovnává se svými láskami, zklamáními a v nichž reflektuje i časové události, se začínají objevovat momenty, signalizující nadanou uměleckou osobnost, posléze již samého Karla Čapka v jeho raném tvůrčím období. S Čapkovou poezií, která nakonec zůstala epizodou na počátku jeho tvorby, úzce souvisí jeho činnost překladatelská, zejména jeho rozsáhlý projekt překladů francouzské poezie, později vydávaný pod titulem Francouzská poezie nové doby. Karel Čapek v ní provedl překladatelský experiment - jeho přesný, civilně pojatý, na adekvátnost myšlenky náročný převod se stal zjevením i pro soudobou českou poezii a je dodnes respektován téměř jako kongeniální. Pro úplnost prezentace Čapkovy překladatelské činnosti je zařazen i jeho překlad Berta Harta Brown na Calaverách a Molierova Sganarella.