Dobrodružství Huckleberryho Finna

Dobrodružství Huckleberryho Finna je román Marka Twaina, považovaný za jeden z „velkých amerických románů“. Poprvé vydán v roce 1884, je vyprávěn v první osobě titulním hrdinou Huckem Finnem, přítelem Toma Sawyera. Kniha se vyznačuje použitím barvitého místního jazyka a hovorové řeči. Překlad do češtiny provedl Karel Ladislav Kukla v roce 1893 pod názvem Dobrodružství tuláka Finna. Dílo je ceněno pro věrohodné vykreslení Huckovy postavy, živé popisy lidí a míst podél Mississippi a pro kritický pohled na postoje a předsudky doby, včetně rasismu. Příběh sleduje putování Hucka a jeho přítele Jima, uprchlého černošského otroka, na voru po Mississippi, což se stalo trvalým symbolem úniku a svobody v americké literatuře. Ačkoli byla kniha od počátku populární mezi mladými čtenáři jako pokračování „neškodného“ Toma Sawyera, stala se také předmětem zájmu literárních kritiků. I když popisovaná realita jižanské společnosti byla v době publikace již minulostí, kniha vyvolala spory a zůstává kontroverzní i dnes. Příběh se odehrává v polovině 19. století, před americkou občanskou válkou, a zobrazuje vývoj vztahu mezi Huckem a Jimem, přičemž humorný styl zároveň vyjadřuje nesouhlas s otroctvím.