Rudý havran / Nový don Quijote

Básník Jiří Kolář (1914–2002) napsal ve třicátých letech rozsáhlejší skladbu Rudý havran, datovanou rokem 1936, kterou zaslal svému idolu Vítězslavu Nezvalovi. Tato skladba se stala legendou české literární historie 20. století, avšak zůstávala neznámá a Kolář ji neměl. Na text upozornili v polovině 90. let pracovníci Literárního archivu PNP v Praze, kteří jej vystavili při Kolářově výstavě. Editor spisů Jiřího Koláře, Vladimír Karfík, podal o Rudém havranovi zprávu v katalogu výstavy Surrealismus v Československu 1929–1953 (1996). Kolářův raný text na pomezí prózy, poezie a hry s významy je pozoruhodný nejen obsahem, ale i okolnostmi zpřístupnění. Edici Rudého havrana doplňuje neznámá juvenilní básnická tvorba z let 1934–1938, shrnutá pod názvem Nový don Quijote. Obě díla odrážejí Kolářovu fascinaci surrealismem a jeho jazykové experimentátorství, které ovlivnilo generaci v následujícím desetiletí. Tato edice, třetí svazek Skryté moderny, přináší obě skladby poprvé, čímž naplňuje přání milovníků Kolářova díla. Kniha obsahuje erudovanou předmluvu od Marie Langerové, která spolu s Vladimírem Karfíkem připravila toto studijní vydání.