Italská kresba 17. století

Sbírka děkana augustiniánské kanonie v Olomouci a zakladatelské osobnosti moravského barokního malířství Antonína Martina Lublinského (1636 –1690), náležející k fondům Vědecké knihovny v Olomouci, nemůže jistě konkurovat velkým kolekcím světových muzeí či galerií, avšak svou skladbou a sběratelskou kontinuitou nesporně překračuje regionální rámec. Vznikla v relativně krátkém období během druhé poloviny 17. století a nacházíme v ní výlučně kresby ze stejné doby nebo tuto dobu krátce předcházející, tedy kresby z rozmezí osmdesátých let 16. století a roku 1690. V současnosti obsahuje celkem 394 kreseb, zachovaných jak ve formě volných, většinou rozměrných listů, tak ve vázaných albech s charakteristickou barokní adjustací. Podstatnou část sbírky tvoří soubor italské kresby (250 kreseb), který provenienčně reprezentují tři velké okruhy – Florencie, Řím a Benátky. Menší soubor kreseb středoevropské provenience (144 kreseb) navíc obsahuje nejméně dvě desítky kopií podle slavných italských vzorů (Correggio, Reni, Lanfranco, Pietro da Cortona apod.). Soubor italské kresby byl představen reprezentativním výběrem, který se sestával z 97 kreseb ve formě volných listů a 3 kreseb ze svázaných alb, jež jsou nesmírně cenným dobovým dokumentem. Z florentského okruhu byly vybrány kresby Bernardina Pocettiho, Jacopa da Empoli (okruh), Cesara, Vincenza a Pietra Dandiniho a další, z římského pak například kresby Gianlorenza Berniniho (okruh), Pietra da Cortona a Andrey Sacchiho. Spojnici mezi Florencií a Římem tvoří výběr z kreseb Agostina Ciampelliho, které již byly v muzeu souborně představeny (Agostino Ciampelli 1565 – 1630. Kresby, 22. 6. – 13. 8. 2000). Poslední, a to benátský soubor reprezentovaly kresby Johanna Carla Lotha, Giuseppa Diamantiniho a Paola Paganiho. K výstavě vyšel obsáhlý, bohatě ilustrovaný česko-anglický katalog, v němž se podařilo autorsky určit a zhodnotit převážnou část vzácného fondu a zpřístupnit jej tak pro veřejnost.