Miluji tě, tak vypadni

Když jsem psala tuhle knížku, přišla jsem na spoustu věcí. Že spát s bejvalým je jako jíst shnilý maso. Že kámošky nejsou na celej život, protože se toužej zamilovat – a běda, jak se jim to povede. Že drogy jsou neškodný, dokud je nezačne brát někdo, koho máte rádi. Že gynekologové jsou lidi jako my, pokud nezačnou stalkovat vaši matku. Že žít na dluh je standard, dokud má váš otec aspoň vlastní slipy. A že sex je úžasná věc, když se nestydíte za svý přirození... Celý to začalo tím, že mě sbalil přechytralej týpek, kterej si mě chtěl vzít, abych mu rodila přechytralý děti. Jenže já nesnáším stereotypy, a tak jsem se zákonitě musela zamilovat do někoho výjimečnýho. A zažila jsem s ním fakt NEUVĚŘITELNÝ věci! Ale pak zmizel a já se ho neodvážila zeptat ani na jméno, takže mu říkám Kámoš. Zůstala mi po něm na zápěstí zoufalá kérka: Love you – Leave me. Ukážu mu ji, jestli ho někdy najdu... Můj příběh je vlastně celej o hledání. O hledání Kámoše, o hledání lásky, o hledání sama sebe a tak vůbec. Všechno, co jsem do týhle knížky napsala, je pravda. A ta holka na obálce jsem fakt já. Jmenuju se Míša, kdyby vás to zajímalo.