Kup si svou revoltu!

O mýtu kontrakultury aneb Proč revolta proti konzumnímu kapitalismu není pro systém hrozbou, ale naopak hnací silou Počínaje šedesátými léty dvacátého století se vývoj západních společností nese ve znamení revolty. V druhé polovině minulého století se zrodily a postupně rozšiřovaly ideje a postoje, které – ač již zčásti ztratily svůj původní radikální náboj – jsou nám dodnes natolik srozumitelné a blízké, že se staly samozřejmou součástí našeho způsobu myšlení. Kritika masové společnosti, odpor vůči veškerým projevům konformismu, uniformity, nechuť vůči autoritám a establish­mentu, vzývání nejrůznějších forem alternativního myšlení v protikladu k „mainstreamu“, volání po individualismu, pátrání po autentičnosti osobního prožitku a sebevyjádření, odmítání materialistické „technicistní“ západní civilizace, která omezuje naši představivost a potlačuje naše nejhlubší potřeby, zájem o východní spiritualitu a kultury – všechny tyto projevy „kontrakulturního“ smýšlení jsou pro nás tím, čím je voda pro ryby. Kdo by neodmítal konzumní kapitalismus? Kdo by s gustem nešel proti proudu, nenarušoval a nepodvracel stávající vzorce myšlení a života? Kdo se necítí aspoň trochu jako rebel vymezující se proti tupému „systému“ živenému reklamou a masmédii? Kontrakulturní rebelové po několik generací chrlili „podvratnou“ hudbu, „podvratné“ umění, „podvratnou“ literaturu, „podvratné“ oblečení a univerzity byly plné profesorů, kteří mezi svými studenty šířili „podvratné“ myšlenky. Tolik subverze, a přesto se zdá, že se s ní „systém“ vyrovnává víc než dobře. Kdykoli se zrodila jakákoli alternativa, kapitalistic­ký systém se jí zmocnil, vstřebal ji, asimiloval, aby ji pak začal sériově vyrábět a prodávat masám. A nejde jen o to, že konzumní kapitalismus takto dokázal proměnit veškeré revolty v bezzubý a vyčpělý mainstream, paradoxem je, že z toho vždy vyšel posílený. Co když je kontrakulturní revolta jednou z příčin, a ne důsledkem sílícího konzumerismu? Co když je v situaci, kdy se hospodářský růst více než prostředku, který má rozšiřovat naši schopnost uspokojovat lidské potřeby, stále více podobá závodům ve zbrojení, kontrakulturní vzdor tím nejhorším protilékem? Jak dokládají autoři knihy Kup si svou revoltu!, kontrakulturní rebelové ve skutečnosti systém nepodvrací, nýbrž jej naopak posilují. Revolta není hrozbou pro systém, revolta je systém. Desetiletí trvající kontrakulturní revoltě se nepodařilo nic změnit, protože pojetí společnosti, z něhož vychází, je chybné. Vychází z pomýlené kritiky masové společnosti, která ve svých důsledcích nejen nijak neohrožuje neblahý stav věcí, nýbrž nepřímo slouží jako jedna z nejmocnějších hnacích sil konzumerismu posledních padesáti let. Kontrakulturní postoj se totiž ukázal jako kvalitní palivo pohánějící spotřebitelské trendy. Rebelský či bohémský hodnoto­vý systém je doslova životní mízou kapitalismu. Mezi kontrakulturními idejemi, které inspirovaly revoluční šedesátá léta, a ideologickými požadavky kapitalistického systému prostě žádné napětí nikdy nebylo. Kontrakulturní vnímání společnosti se vrylo tak hluboko do našeho chápání společnosti, že ovlivňuje všechny aspekty společenského a politického života. Joseph Heath a Andrew Potter ve světoznámé knize Kup si svou revoltu!, přeložené do bezmála dvaceti jazyků, nejen analyzují zdroje myšlenkového proudu, který již po několik desetiletí opanuje levicové myšlení, nýbrž nastiňují i možné cesty, kterými bychom se měli ubírat, abychom začali konečně opravdu „odklízet ten nahromaděný chaos, kterým nám konzumerismus zaneřádil životy“.