Odpusť, Natašo!

Kniha podle skutečného příběhu, který během svého života sepsal Sergej Dakov. Osud si se Sergejem již od malička zle pohrával. Otce nepoznal téměř vůbec a matka zemřela, když byl ještě předškolního věku. Dětství tedy prožil jako sirotek v dětských domovech. A právě zde v něm komunismus zasel své semínko, které později vzrostlo do slepé oddanosti tomuto režimu. Mladý Dakov měl odjakživa touhu být vůdcem a jeho schopnosti jej na taková místa brzy dostaly. Nejprve jen v dětských domovech, kde se stal "velkým kápem" skupinek, které se pohybovaly v podsvětí a obchodovaly ať už s alkoholem či drogami. Nutno uznat, že Sergej měl u svých "poddaných" respekt, který si nemusel ani příliš vynucovat. Tyto vůdčí schopnosti neunikly ani komunistickým pohlavárům a Sergej se brzy stal vůdcem skupiny, která původně rozháněla nepokoje a různé rvačky ve městě, ale postupem času začala dostávat od velení pokyny k potlačení skupinek věřících. A právě v této oblasti se Dakov se svou skupinou vypracoval mezi "špičku" Sovětského svazu. Prováděli několik razií týdně a děsivým způsobem měnili životy mnoha věřících, některé dokonce zabili. Tento drsný hon na věřící probíhal až do doby, kdy během několika razií Sergej s ostatními narazili na pěknou mladou dívku Natašu Ždanovou, která je okouzlila čímsi neznámým. A tady můžeme najít počátek Sergejova obrácení, které bylo dokonáno při jednom zásahu, kdy mu kdosi pevným stiskem na zápěstí zabránil zmlátit jednu věřící. Ovšem nebyl to nikdo z věřících, ani ze skupiny Sergejových kumpánů. Zde mladý Dakov poprvé uvěřil v něco jiného, než komunistická hesla. Po této události se Sergej pevně rozhodl opustit Rusko a vydat se za novým životem.