Řád v rozmanitosti: Dějiny federalismu v habsburské monarchii od doby předbřeznové do roku 1918
Autori
Parametre
- Počet strán
- 644 stránok
- Čas čítania
- 23 hodin
Viac o knihe
Autorka si v knize vytkla za cíl prozkoumat nedostatečně zpracovanou problematiku federalizace habsburské monarchie. Za katalyzátor federalizačních snah považuje revoluční události, politické krize a ekonomické i hospodářské změny v podobě nerovnoměrné modernizace a industrializace. Samotnou myšlenku federalizace spojuje se snahami o nalezení funkčního modelu habsburského státu a spravedlivějšího uspořádání mnohonárodnostní monarchie. Česká otázka v podobě trialismu se tak v jejím pohledu jeví jako pouze jedna z mnoha otázek habsburské monarchie. Problematika federalizace nejsilněji rezonovala v nacionalistickém a později v socialistickém politickém prostředí, avšak nebyla cizí ani liberálům či konzervativcům. V protikladu vůči zažité představě o neúspěchu federalizace autorka ukazuje, že na rovině víceúrovňové správy sedmnácti rakouských zemí se přece jen vyvinul systém, který je možné označit za federativní. Boří tak zažitou představu, v níž je federalizace tradičně spojována až se snahami o nové uspořádání monarchie císařem Karlem na konci první světové války.
Nákup knihy
Řád v rozmanitosti: Dějiny federalismu v habsburské monarchii od doby předbřeznové do roku 1918, Jana Osterkamp
- Jazyk
- Rok vydania
- 2022
- Stav knihy
- Ako nová
- Cena
- 23,00 €
Doručenie
Platobné metódy
2021 2022 2023
Navrhnúť zmenu
- Titul
- Řád v rozmanitosti: Dějiny federalismu v habsburské monarchii od doby předbřeznové do roku 1918
- Jazyk
- česky
- Autori
- Jana Osterkamp
- Vydavateľ
- Argo
- Rok vydania
- 2022
- Väzba
- pevná
- Počet strán
- 644
- ISBN10
- 8025737071
- ISBN13
- 9788025737071
- Zbierka
- Historické myšlení
- Kategórie
- História všedného dňa, Politológia / Politika, Nezaradené
- Anotácia
- Autorka si v knize vytkla za cíl prozkoumat nedostatečně zpracovanou problematiku federalizace habsburské monarchie. Za katalyzátor federalizačních snah považuje revoluční události, politické krize a ekonomické i hospodářské změny v podobě nerovnoměrné modernizace a industrializace. Samotnou myšlenku federalizace spojuje se snahami o nalezení funkčního modelu habsburského státu a spravedlivějšího uspořádání mnohonárodnostní monarchie. Česká otázka v podobě trialismu se tak v jejím pohledu jeví jako pouze jedna z mnoha otázek habsburské monarchie. Problematika federalizace nejsilněji rezonovala v nacionalistickém a později v socialistickém politickém prostředí, avšak nebyla cizí ani liberálům či konzervativcům. V protikladu vůči zažité představě o neúspěchu federalizace autorka ukazuje, že na rovině víceúrovňové správy sedmnácti rakouských zemí se přece jen vyvinul systém, který je možné označit za federativní. Boří tak zažitou představu, v níž je federalizace tradičně spojována až se snahami o nové uspořádání monarchie císařem Karlem na konci první světové války.