Henry Moore a československé umění po roce 1945

Publikace Henry Moore a československé umění po roce 1945 sleduje v širokém politicko-společenském a uměleckohistorickém záběru vliv britského umělce Henryho Moora (1898–1986) na československé sochařství druhé poloviny 20. století. V podrobné chronologii a dvou odborných studiích zkoumá diplomatický rámec i další mechanismy provázející prezentaci a přijímání umělcovy tvorby v kontextu kulturní studené války, ale také vývoje sochařství ve specifických podmínkách státního socialismu. Kniha si klade otázku po stylotvorném vlivu Henryho Moora a zároveň zkoumá historii autorových výstav v bývalém východním bloku. Publikace vyšla u příležitosti stejnojmenné výstavy, uspořádané Galerií moderního umění v Hradci Králové (2024–2025). Klíčovými součástmi knihy jsou dvě odborné studie, které se vzájemně doplňují: Zuzana Krišková ve svém textu „Ozvěny díla Henryho Moora v Čechách a na Moravě ve druhé polovině 20. sto-letí“ zasazuje podněty vzešlé z Moorovy tvorby do vývo¬jové linie československého sochařství. Lujza Kotočová v příspěvku „Za hranicí sochařství: Henry Moore a diplomatické aspekty jeho výstav v Československu“ poukazuje jak na institucionální, tak na politické podmínky organizace autorových výstav. Pro komplexnost pohledu je tato publikace dále rozšířena o podrobnou tematickou bibliografii a bohatě ilustrovanou chronologii (kapitoly „Časová osa: Československo“ a „Časová osa: východní blok“), která otázku reflexe Moorovy tvorby vztahuje k celé řadě určujících událostí. Časové vymezení této osy je rámováno roky 1945 a 1993, tedy koncem druhé světové války a zatím poslední výstavou autora, jež se konala v Praze a Bratislavě v prvním roce existence samostatného Česka a Slovenska. Závěrečná kapitola potom prostřednictvím seznamu vystavených děl a vybraných reprodukcí dokumentuje stejnojmennou výstavu konanou v GMU.