Noc

V poezii si umělkyně, v kontrastu ke svému malířskému dílu, všímá spíše pochmurných či melancholických stránek života. Sleduje a –⁠ dříve než ostatní –⁠ negativně hodnotí změny životního prostřední. Environmentální žal organicky protkává žalem osobním. Otevírá otázky identity, paměti, lásky i smrti. Její básně jsou intimním dopisem na rozloučenou s láskou či životem jako takovým, erudovanou filozofickou rozpravou o povaze bytí i trpkou politickou obžalobou lidského jednání v rámci světa, jehož je člověk součástí.